Bar in the Rotterdam

Welke bar is het?

Every fucking night...

Protože nemůžu usnout, tak abych jen vztekle nekoukala do zdi, čas se pokusím využít trochu efektivně a napíšu nějaký článek. Třeba mě to i uspí:-)

Naprosto nesnáším tyhle noci, kdy přesně vím, že ráno musím brzo vstávat, je něco důležitýho a během následujících pár dní se nevyspím do růžova ani náhodou, takže by se docela hodilo zvládnout to ještě dneska a šlofíka protáhnout nejlíp tak na deset hodin, abych měla spánku do zásoby. Jenže zrovna jak na potvoru, i přes to, jak cítím, že jsem unavená a spát prostě POTŘEBUJU, můj mozek, nebo která část mého těla řídí, kdy usnu a kdy zase ne, stávkuje a na just musí být vzhůru. A to se zásadně děje, jenom za nocí, po kterých následuje náročnej den, jinak by to přece nebylo vončo, že jo, nemělo by to ten správnej nasertivní efekt.

Takže už teď se strašně moc těším, jak do pátku budu chodit s výrazem mumie a mým největším kámošem bude kafe s mlíkem.

Ben&Jerry´s ice-cream party

        Haha, to bude party hard!

V sobotu mi přišel moc pěkný e-mail. Drahá slečno *** vyhráváte v naší soutěži o soukromou zmrzlinovou party Ben & Jerry´s.... Fuck yeah! Zrmzlina poteče proudem!


Spíš z principu jsem se zúčastnila jejich soutěže o nejoblíbenější příchuť a párkrát si zahlasovala a vůbec mě nenapadlo, že bych nějakou náhodou mohla vyhrát. A ono se to stalo! Sice teď svoji dietu budu muset zase o nějaký ten týden odsunout, ale to vem čert...je to zmrzlina! Ben&Jerry´s zmrzlina!

Pro ty, kteří firmu B&J neznají, k nám se tahle zmrzlina dostala poměrně nedávno, navíc není úplně nejlevnější (kelímek stojí něco kolem 170 Kč). Jde o americkou značku, patřící mezi společnosti, které se označují jako Fair Trade, používají vajíčka od slepic z volného výběhu, mléko a smetanu odebírají výhradně od amerických farmářů a snaží se být co nejšetrnější k přírodě. U nás můžete koupit 4 příchutě. Cookie Dough, Caramel Chew Chew, Strawberry Cheesecake a Chocolate Fudge Brownie:-). Všechny ve veselých barevných kelímcích.

Zatím jsem ochutnala jenom tu s příchutí karamelu, jsem zvědavá na zbytek:-) Protože tahle byla výtečná. Jemná krémová zmrzlina, místy s karamelovou dovnitř zašlehanou "polevou" a  kousky jemňoučké mléčné čokolády naplněné tekutým karamelem. Koncert pro chuťové pohárky!

 

A co vy? Měli jste už šanci ochutnat? Jaká Vám nejvíce chutná?

Evanescence

Minulou neděli na holešovickém výstavišti bylo pěkně rušno. Nejenže v Tesle měl Pitbull hodinu " Anglo-španělsky snadno a rychle. Lekce první: Počítáme do pěti" o kousek dál v hale Incheba Areny ladili kytary Evanescence. A o tom bude můj dnešní příspěvek.

Koncert jsem navštívila s mojí mamkou:-). Bylo to super, přijela za mnou do Prahy a udělaly jsme si společně takovou fajn neděli. Když jsme večer konečně vyrazily směrem k Holešovicím, chvíli nám trvalo, než jsme Incheba arenu našly, takže jsme si docela zašly..:D

Koncert samotný byl super, Evanescence tu byli poprvé (nebo to alespoň z Amyiné řeči znělo) a očividně se jim tu líbilo. Hráli jak písničky z nového, tak i starého alba. Já to nové neslyšela, takže jsem si nejvíc užívala písničky jako Call me when you´re sober, My immortal atd. A soudě podle chování ostatních fanoušků, oni taky. Amy si nás všechny pěkně rozhoupala a rozezpívala tak, že i když člověk neznal slova, pobrukoval si s ní alespoň melodii. Jediné co bych vytkla, že jsem ji dvakrát moc nerozuměla, co zpívá, ale to bude spíš zvukařova chyba... Atmosféra byla parádní, její zpěv byl perfektní, zbožňuju její hlas... . Zpěvačka si také střihla pár písniček na klavír, což atmosféru v sále ještě víc podtrhlo a dalo ji to tajemný a lehce melancholický ráz, i když písničky samy o sobě byly energetické. Mezi jednotlivými songy Amy komunikovala s publikem, dokonce pronesla i pár českých slov, což všechny z nás určitě potěšilo..nebo teda alespoň mě, vím že je to možná malé gesto pro někoho, ale mě vždycky udělá radost, když daný interpret má alespoň trochu snahy být blíž fanouškům tím, že se naučí i to blbý "děkujiii" nebo "Ahoj Praho, jak se máte" nebo cokoliv jinačího, a ukáže tak, že nepřijel jenom odehrát koncert stejný jako desítky pro něho další... .Ten večer jsem byla už docela unavená, protože jsem druhý den navíc musela vstávat v nekřesťanskou dobu (v 6!!) ráno do práce, tak jsme pak ani nečekaly na přídavek, který přišel...nicméně koncert to byl dobrý. I když to nebyla moje iniciativa, k lístku jsem se opět dostala náhodou, jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit:-).

Těm kdo strávili nedělní večer v Tesla areně, doporučuji učebnici" Španělština pro samouky" od nakladatelství Leda, učit se přes rok a nepřehlížet tak dobré akce;-).

Summer is back...and so am I

Koukám, jak ten čas letí..ná ná na ná ná, ná ná na ná...

Fajn, úvod bysme měli. Dlouho ode mně nebylo slyšet, ale dnes mám chuť být kreativní a při čtení mých starých příspěvků na mě padla taková nostalgie a neovladatelná chuť pokračovat v šíření mých myšlenek, ideí a zážitků...:-)

Pár věcí se za ty měsíce, kdy jsem si dala s blogováním pauzu, změnilo. Nicméně, stále jsem v Praze, k dnešnímu dni jsem úspěšně zakončila pomaturitní studium angličtiny a v holandštině načala pátou lekci!:) Heel goed!

Teď už se chystám spát a trošičku dohnat spánkový deficit z tohoto a předešlého týdne. Pořád si nemůžu zvyknout na hektičnost mého života... . Spánku, chybíš mi!!!

Purum Hudební Ceny Očka

A u hudby ještě zůstanu. Dostala jsem nějaké lístky na předávání cen Očka v pražské Lucerně. Místo naprosto perfektní. Poprvé jsem tam byla tuším až minulý týden na No Name, ocitla jsem se tam náhodou a nevím, jestli to bylo tou atmosférou, ale koncert se mi líbil a vrátila jsme se z něj nadšená. Měla jsem radost, že i když o tom nevím, dost písniček od No Name znám:-). Takže na středu jsem byla natěšená už jenom proto,že zase budu v tom krásném a vcelku noblesním prostředí.
Dorazili jsme tam krátce po osmé, sál už byl docela plný a akce akorát začínala. Už si přesně nepamatuji, jak vystoupení šla za sebou, ale kdybych měla vyjmenovat ta, co mě nějaký způsobem zaujala, byly by to určitě Nightwork, Mandrage, Aneta Langerová a nemůžu samozřejmě opomenout Mistra, kterého jsem měla tu čest spatřit poprvé na živo! Musím se o tom zmínit, protože Božský Kája je legenda, to je bez debaty. A co vím, je i neuvěřitelně pokorný a milý/í, což se v dnešní době cení, protože celebrit, co si na nic nehrají, je nejen v Čechách, ale i ve světě, jako šafránu. Málo.
I když Nightwork dvakrát (vlastně ani jednou) nemusím, byla jsem unešená z Vojty Dyka, jeho finální jodlování bylo naprosto perfektní, vtipné a trefné do stylu, v jaké předvedli písničku "Slunce v duši". Škoda, že v tomhle videu není celé vystoupení, ale jak to tak poslouchám, na živo to stejně bylo lepší:-). Možná, mooožná, že na ně časem i změním názor. Ale tohle byla fakt bomba.
Jediné, co bych celému večeru snad vytkla, je pan moderátor. Nechápu, že většina českých moderátorů má asi za vzor Leoše Mareše, jinak si nedovedu vysvětlit, chvílema trochu trapné vtípky a styl moderování. No, snad jenom díky bohu, že neuctívají Boučka... .:-))
A jaký názor na celé Ocko Awards máte vy?(Ocko Awards - no, nezní to honosněji? Možná jim navrhnu změnu názvu:-D) Byli jste přímo tam nebo jste to sledovali v televizi doma?:-)

Zdroj fotek je t-music.cz

Patrick Wolf

 Před nedávnem jsem tu psala o mých plánovaných akcích. 

Nejbližší je koncert Patricka Wolfa v Akropoli. Strašně se těším. To, že je Patrick skvělý a nadaný umělec ani psát nemusím, ti kteří vědí, o koho jde, těm je to jasné, no a ti co ho neznají, by to měli hnedka napravit! Příjde mi, že u nás je dobrá hudba tak nějak přehlížena, větší pozornost je upřena na ty s prominutím "sračky" co hrají v rádiích a televizích, protože si za to zaplatí. A lidi jsou líní hledat novou a kvalitní muziku, tak poslouchají, co jim komerční rádia naservírují. Jasně, neříkám, že já si občas Rihannu neposlechnu, občas se neubráním ani Katy Perry, ale to jentak výjimečně. Zpátky teda k Patricku Wolfovi, protože o něm má být tenhle článek. Pro mě je to osoba neuvěřitelně zajímavá a neobyčejná. Ani nevím, kam bych jeho styl zařadila, ale myslím, že to není podstatné. Podstatnější pro mě je, že se s ním setkám před jeho koncertem! Už teď jsem nervozní, přemýšlím co na sebe, co s vlasy, a tak..:-D Přeci jen, Petera Pana člověk nepotkává každý den! Příští týden jdu nakupovat, tak věřím,že tohle dilema nějak vyřeším.

Je extravagantní, je jiný, je zvláštní, je zajímavý, je neobyčejný, je jedinečný, je to prostě Patrick Wolf. Jo a taky, je to Brit. A já ho uznávám!