Google Website Translator Gadget

úterý 23. srpna 2011

Paříži, miluji Tě!

V neděli jsme se vrátila z Paříže. Jako minule to byl skvělý zážitek. Paříž je neuvěřitelně kosmopolitní, živé a půvabné město. Styl je pro pařížany něco tak přirozeného, jako pro čechy nevkus:-). Opravdu se mi z té krásné, uhlazené metropole nechtělo zpátky. Utratila jsem tam nehorázné peníze, ale poslední věc by byla, že bych toho litovala! Spíš lituju toho, že na nakupování nebylo víc času, protože utrácet tam rozhodně bylo za co. Ještě nikdy se mi nepodařilo ztratit se v nákupním centru. V Les Halles se to ale změnilo:-D. Takže jsou dvě věci, co v Paříži neuznávám: 

1) nepřehledná, ale přesto asi 126346879x lepší, obchodní centra,
2) množství asijských turistů, co se minimálně rukou nacpou na každou fotku. A krkají. Na veřejnosti. A nestydí se za to.
 
Kromě nákupů jsme po večerech každý den vysedávali po malých barech a kavárnách, kterých je v každé ulici hned několik. Vydali jsme se také na noční Eiffelovku a cestou zpátky na hotel jsme se nečekaně...ztratily :-D... uchozeným, zoufalým a s myšlenkou, že si zavoláme taxi, nám o půl druhé v noci pomohl až jeden mladý pár, který ochotně vytáhl GPS navigaci, zadal adresu hotelu a ještě nám nakreslili mapku, takže v hotelu jsme byli během deseti minut. V Praze by nás v lepším případě poslali dopr*** nebo v tom horším okradli:-D. Jinak noční a blikající Eiffelova věž je nezapomenutelný, impozantní zážitek, který v mé hlavě zůstane hodně dlouho!
Těžký vypisovat zážitky, co jsem si přivezla, protože jich je hrozně moc a nevím, čím začít.. Kdo byl v Paříži, tak ví, kdo ne, tomu doporučuji to zažít. Paříž je jedinečná!

pondělí 1. srpna 2011

Love Your Life!

Ano, miluj svůj život. A já ho miluju. Hodně zvratů, hodně změn se událo v posledních dnech, týdnech, i měsících. Ne všechny byli dobré, ne všechny byli špatné, ale všechny byli důležité. Důležité v tom, abych si uvědomila spoustu věcí, přehodnotila své priority a konečně začala být spokojená sama se sebou. Nejsem dokonalá, dělám chyby, ale kdo ne? Na druhou stranu dělám i věci, které mě nutí být na sebe hrdá, posouvají mě dál a krok za krokem přibližují k mým cílům.
Podle astrologů má být rok 2011 rokem změn. Nemůžu nesouhlasit. Všechno kolem mě jakoby se neustále pohybovalo, měnilo. Není den, který by mi připadal stejný a zbytečný. Staré, co i přes moji neustálou snahu udržet alespoň tak, jak to původně bylo, vyšumělo a dělá to místo novému. Prozatím lepšímu.
Změna. Změna. Změna. Změna. Změna. Změna. Změna. Změna.
 Konečně mi došlo, že jsou věci, které se dějí přirozeným procesem, které člověk prostě neovlivní a je proto naprosto nesmyslné je lámat přes koleno a hrotit. Co se má stát, stane se. Poslední dobou tomu věřím víc, než čemukoliv jinému.
Došlo mi taky, jak zbytečný je zabývat se tím, co si o mě ostatní myslí. Lidská závist je svině, a já nechápu, proč bych si kvůli neschopnosti, naivitě, lenosti atp.. někoho druhého měla dělat těžkou hlavu. Dřív bych za to asi dodala, že se omlouvám, jestli to zní namyšleně. Dnes to neudělám. Tohle není namyšlené, je to jen sebevědomé. Končím s hraním si na nějakou chudinku, které všichni jen ubližují, proto si utíká do svýho vysněnýho světa, kde jednou bude princeznou, s vlastním tryskáčem, manželem, co je rocková hvězda a vilou v Bel Air. Život je to, co je tady a teď. Ne nic, co bylo včera, stejně jako nic, co bude za 10 let. Lituju ty, kterým to ještě nedošlo, na druhou stranu ale věřím, že i oni jednou procitnou. Snad nebude příliš pozdě.





 To buy the truth and sell a lie
The last mistake before you die.
So don't forget to breath tonight,
Tonight's the last so say goodbye.