Ne ne ne...

...prostě se té blbé náladě nepoddám! Kašlu na všechno a na všechny, tady máte ten slíbený report z Rock For People. Ve VIP jsem moc nepobyla, pro nabitý program nebyl čas. Co jsem ale viděla, mi bohatě stačilo, abych si dodělala obrázek o tom, jak kalí české "hvězdy":-D. Zejména jeden člen nejmenované kapely mě zaujal svým nápadem, nosit židly na hlavě.:-D Doufám, že si na to nevzpomenu, až se opiju taky. Jak se znám, byla by tu dost reálná možnost, že bych zkusila něco podobného:-D.  Dále, pokud byste se chtěli backstage setkat s "velkými" "zahraničními" kapelami, nestačilo by vám na to být ani "velká" "česká" kapela. Prostě je k nim nepustili. A smůlu měli i zahraniční interpreti, pokud si přetrhli nebo jinak poničili pásek na ruce. O tom by mohl vyprávět John Butler, shodou náhod jsme ho potkali u jedné ze stage, jak se marně snažil securiťákům vysvětlit, že je muzikant a potřebuje dozadu:-D. Přetrženým páskem jim mohl před obličejem mávat jak chtěl, ale byli neoblomní. Musel si jít zařídit novou pásku. Jak to dopadlo, netuším. Už jsem je pak neviděla.
Ale teď festival hezky popořádku.
Do stanového městečka jsme přijely v sobotu a něco málo přes hodinu nám trvalo postavit stan (pocit hrdosti se dostavil okamžitě;-)). Celý den jsme se spíš flákaly, procházely areál a okukovaly zajímavé "sousedy" a další exempláře mužského pohlaví, co se producírovali po festivalparku a jeho okolí ;-). Tuším,že v sobotu jsme pro organizační záležitosti neviděly ani jednu celou kapelu. Škoda, alespoň Guano Apes revival by za to třeba stál... No nic, večer jsem měla schůzku s klukem, se kterým jsme měli reportáž z RFP na starosti. Pohodové a milé setkání. To se tam zatím žádná "czech star party" nekonala:-D. Prostě jen spousta novinářů, známých i neznámých, sem tam nějaký muzikant nebo dobrovolník, který investoval 3 000, do "VIP" lístku, aby mohl posedět na "VIP" záchodě, zadek si vytřít "VIP" papírem a pohybovat se právě mezi "VIP" lidmi:-D.
Druhý den, v neděli, už byl program zajímavější. Já osobně jsem se těšila už na Kate Nash. Ta holka byla prostě skvělá. Živočišnou a divokou show, kterou předvedla právě ona se svým dívčím instrumentálním doprovodem, mě dostala už nazačátku. Myslím, že i lidi okolo, co ji neznali, byli mile překvapeni. Její vystoupení, stejně jako vystoupení Sum 41, jsme viděly hned z první řady! Zatímco na Kate se fanoušci spíš pohupovali do rytmu a snažili se zpívat texty(málokdo však jejímu mrštnému jazyku stačil;-) ), na Sum 41 se dav odvázal mnohem víc. Security nestíhali držet zábrany a několik lidí muselo být vytaženo z davu. Popravdě jsem měla docela nahnáno a celý koncert jsem "přetrpěla" v lehké křeči a přáním,ať už ta jejich hodina skončí:-D. Jestli jsem si před tím myslela, že nic horšího,než přední řada na Tokio Hotel být nemůže,  ještě jsem nezažila pořádný punkrockový koncert! Můžu říct, že z vystoupení Sum 41 jsem si odnesla hodně málo (když nepočítám spoustu modřin, panickou hrůzu z hodně lidí tlačících se na mě a poznatku, že pan božský, Deryck, vypadá jak Glum. Takže zas takový pan božský to není;-D)

 Moc fotek ze Sum 41 nemám, v té tlačenici se nedalo fotit. Aleee...úkol za 10 bludišťáků? Kdo mě najde na prostřední fotce? Nápověda..zaměřte se na první řadu;-)

Ehm, na to, že se jednalo pouze o sobotu a neděli jsem se nějak rozepsala a už se mi zavírají oči. Slibuju, v nejbližší době bude pokračování. A to si nenechte ujít, protože druhá část festivalu byla mnohem zajímavější, multikulturnější a...zkrátka stála víc za to;-).